Sport

Para hokej (dříve sledge hokej) je verzí ledního hokeje, která je určena především pro sportovce s postižením dolní části těla. Pravidla jsou v zásadě shodná s pravidly klasického hokeje IIHF, sportovci se na ledě pohybují na sáňkách (sledge) a používají dvě hokejky. V jednom družstvu může být maximálně 15 hráčů. V případě, že je v týmu i žena, tak celkový počet hráčů smí být 16.

Jak začít – Kontakt na svazy provozující sledge hokej:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
    • Český para hokej – Český hokej

Historie

Sledge hokej se poprvé představil na paralympijských hrách v roce 1994 (Lillehammer, Švédsko).

Florbal vozíčkářů je atraktivní, technická a především kolektivní hra, která umožňuje převážně mladým handicapovaným lidem plné začlenění do hráčského kolektivu a následně i do společnosti. Florbal vozíčkářů je ojedinělý tím, že hráčská družstva mohou být smíšená; společně mohou hrát muži i ženy. Florbal vozíčkářů je také vhodným doplňkovým sportem pro mnohé úspěšné sportovce a paralympioniky. Příkladem jsou Martin Němec – atletika vozíčkářů, Zdeněk Krupička – sledge hokej, Miroslav Šperk – alpské lyžování (monoski), David Drahonínský – lukostřelba a další.

Princip

Hra florbal je založena na stejném principu jako všechny sporty. Podat dokonalý výkon, získat větší počet bodů — gólů a porazit soupeřův tým. Florbal je kolektivním sportem, ale záleží na výkonu každého jednotlivce, aby mohlo uspět celé družstvo. Hraje se na branky (góly). Vítězství je výsledkem více dílčích činností — rychlá reakce, umění manipulace s míčkem, taktické myšlení, atd.

Ve florbalu vozíčkářů hrají proti sobě dvě družstva, vítězí to, které nastřílí více branek, čímž se florbal řadí mezi hry brankové. Hraje systémem pět hráčů v poli a brankář. Hrací plocha má rozměry 40 m x 20 m (délka x šířka ). Hrací čas je 3 x 20 minut. Česká florbalová liga se hraje 3 x 15 minut.

Zápasy rozhodují vždy dva rozhodčí s rovnocenným právem rozhodováním. Rozhodčí jsou delegování Českou florbalovou unií a vlastní licenci rozhodčího. Florbal se hraje v halách. Hřiště je ohraničeno mantinely 50 cm vysokými. Hokejky a míčky jsou vyrobeny z plastových materiálů. Ve florbalu je zakázán tvrdý kontakt s protihráčem: sekání, hákování, nadzvedávání hokejky, držení a úmyslné narážení do soupeřova vozíku. Florbal vozíčkářů má zcela stejná pravidla jako u florbalu nehendicapovaných až na pár dodatků (hraní pod vozíkem, brankář může hrát s hokejkou, výška hraní vysoké hokejky apod.).

Sportovní vybavení

Sportovní vozík je součástí hry, stejně jako florbalová hůl. V české lize jako jediné na světě jsou od roku 2010 dodržována bezpečnostní pravidla, která předcházejí vzniku úrazu při střetu vozíků apod. Ke hře se používají různé sportovní vozíky od různých výrobců. Převažuje typ sportovních vozíků, které jsou určeny pro basketbal vozíčkářů, ale používají se i vozíky na tenis. Novinkou je florbalový speciál od firmy RKG, který je ojedinělým vozíkem určeným přímo pro florbal.

Basketbal na vozíku má oproti klasickému basketbalu jen lehce upravená pravidla pro sportovce na vozíku, smysl hry jinak zůstává stejný.

Rozměry hřiště jsou stejné (28m x 15m), stejně tak obroučka basketbalového koše (3,05m). Za každý tým je na hřišti 5 hráčů s maximálně 14 klasifikačními body.

Jak začít – Kontakt na svaz provozující basketbal:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
    • Česká asociace basketbalu na vozíku, z.s.

Historie

Basketbal na vozíku se poprvé objevil v USA v roce 1945 díky válečným veteránům z II. světové války. Nezávisle na nich, váleční veteráni ve Velké Británii začali hrát basketbal na vozíku v roce 1948 v nemocnice ve Stoke Mandeville.

První národní basketbalový turnaj se odehrál se šesti týmy v Illinois (USA), v roce 1949. Stejný rok vznikla Národní asociace basketbalu na vozíku v USA.

Na programu paralympijských her se objevil v roce 1960 v Římě (Itálie).

Boccia je sport, který na mezinárodním poli hrají sportovci, kteří jsou z důvodu svého postižení na vozíku a je jedním ze dvou sportů, které nemají ekvivalent na olympijských hrách (druhým sportem je Goalball).

Bocciu hrají jednotlivci, páry nebo týmy se třemi hráči. Všechny disciplíny hrají zároveň ženy i muži.

Boccia je hra o strategii a přesnosti, cílem hry je umístit kožené míčky, červené nebo modré, co nejblíže cílovému bílému míčku (jack). Každý hráč má 6 míčků na „end“ a každý „end“ je limitován časem, hraje se na 4 endy (týmy na 6 endů). Vítězem je hráč, nebo tým, jejichž míčky jsou umístěny nejblíže k bílému míčku.

Pro závodní účely jsou sportovci klasifikováni do tříd dle jejich typu postižení.

Klasifikační třídy:

• BC1 – hráči v této třídě hází míček rukou nebo nohou. Mohou při soutěži využít asistenta, který se nebude pohybovat v hracím sektoru závodníka, asistent může upravovat nebo stabilizovat hrací židli a při požádání podat hráči míček.
• BC2 – hráči v této třídě hází míček rukou a nemohou využívat asistenty
• BC3 – hráči v této třídě mají velmi závažné lokomotorické dysfunkce všech končetin. Hráči v této třídě mají omezenou motorickou funkci rukou (úchop nebo odhod) i přesto, že mohou hýbat rukou (rukama). Mohou využít pomocné zařízení – rampu a mohou využít pomoc asistenta; asistenti musí být zády k hřišti a nesmí se dívat do hracího pole.
• BC4 -hráči v této třídě mají velmi závažné lokomotorické dysfunkce všech končetin a špatnou kontrolu pohybu trupu. Mohou mít dostatečnou zručnost hodit míček do hřiště. Hráči nemohou využít pomoc asistentů.

Jak začít – Kontakt na svazy provozující bocciu:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká federace Spastic Handicap
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
    • Česká federace boccii, z.s.

Historie

Boccia se poprvé představila na paralympijských hrách v roce 1984 (New York, USA).

Volejbal sedících je týmový sport, ve kterém proti sobě hrají vždy dva týmy o šesti hráčích a jehož pravidla jsou podobná volejbalu stojících. Hlavním rozdílem, jak již z názvu vyplývá, je, že hráči během zápasu sedí na zemi a po dobu hry se musí pánev vždy dotýkat země.

Volejbalové hřiště má rozměry 10x6m, síť je natažená u žen 1,05m a u mužů 1,15m nad zemí. Oproti klasickému volejbalu mohou hráči podání blokovat či při něm smečovat. Při hře smí blokovat max. vždy 3 hráči, kteří jsou v přední zóně. Libero se vždy nachází v zadní zóně.

Tým je složen maximálně z 12 hráčů, všichni hráči musí mít klasifikaci (amputáři, ztráta svalové síly, omezený pohyb kloubů,…). Hráči mohou mít klasifikaci MD (minimální handicap) a nebo D (handicapovaný). Na soupisce může mít tým maximálně dva hráče s klasifikací MD, na hřišti pak smí být vždy jen 1 hráč s klasifikací MD.

Hraje se na 5 setů, vítězem je tým, který vyhraje 3 sety. První čtyři sety se hrají do 25 bodů, případný rozhodující pátý set se hraje do 15. bodů; každý set musí být vyhraný o 2 body.

Na programu PH je turnaj žen i mužů.

Jak začít – Kontakt na svazy provozující volejbal sedících:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
    • Volejbal sedících v ČR – kontakt na oddíly, videa a další informace

Historie

Volejbal sedících se poprvé představil na programu paralympijských her v roce 1980 (Arnhem). Je hrán ve více jak 75 zemích po celém světě.

Lukostřelba je na paralympijských hrách určena pro sportovce s tělesným postižením, někteří mohou dle klasifikačních pravidel střílet z upravených luků.

Lukostřelba testuje přesnost, sílu a koncentraci. Klasifikační třídy a kategorie určují vzdálenost a velikost terče. V soutěži jednotlivců lukostřelci střílí 72 šípů do terče s 10 kruhy, během 12 kol. Každý sportovec má 4 minuty na kolo, v každém střílí 6 šípů. Vítězové kol postupují do vyřazovacích soubojů jeden na jednoho, ve kterém se střílí 15 šípů.

• Střelci z reflexních luků střílí na terč o průměru 1.22 m, ze vzdálenosti 70 m
• Střelci z kladkových luků střílí na terč s průměrem 80 cm, ze vzdálenosti 50 m

Klasifikační třídy

• Open – třída se sportovci s postižením dolních končetin, nebo problémy s rovnováhou a mohou střílet buď z vozíku, využívat sedátko a nebo stojí. Střelci v třídě Open mohou střílet jak z reflexního, tak z kladkového luku
• W1 – třída se sportovci s postižením dolních končetin, kteří jsou na vozíku. Sportovci ve třídě W1 mohou střílet buď z reflexního a nebo kladkového luku, které jsou upraveny dle pravidel.
• V1, V2/3 – třída pro zrakově handicapované sportovce, tato třída není na programu paralympijských her

Jak začít – Kontakt na svazy provozující lukostřelbu:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
  • Česká federace Spastic Handicap
• Zrakově handicapovaní (disciplíny nejsou na programu paralympijských her)
  • Český svaz zrakově postižených sportovců

Historie

Lukostřelba byla prvním sportem, ve kterém si sportovci na vozíku zorganizovali závody (rok 1948, nemocnice ve Stoke Mandeville – závody určené pro zotavující se válečné veterány) a patřila mezi první sporty, které se objevily na programu paralympijských her v roce 1960 v Římě.

Do roku 2009 spadala para lukostřelba pod Mezinárodní paralympijský výbor, poté přešla pod Světovou lukostřeleckou federaci (World Archery).

Mimo zrakově handicapovaných jsou na paralympijských hrách zastoupeni sportovci s různým postižením, kteří mohou soutěžit buď v třídách stojících, nebo sedících.

Muži a ženy soutěží v jednotlivcích, čtyřhrách nebo v týmových soutěžích. Každý zápas se hraje na 5 setů s 11 body.

Jak začít – Kontakt na svazy provozující stolní tenis:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
  • Český PARA sport (dříve Český svaz tělesně postižených sportovců)
• Mentálně handicapovaní
  • Český svaz mentálně postižených sportovců

Historie

Stolní tenis se objevil hned na prvních paralympijských hrách v roce 1960 (Řím, Itálie).

Co se týče počtu sportovců a zemí provozujících stolní tenis, je stolní tenis třetím největším paralympijským sportem.

Stolní tenis handicapovaných je řízen Světovou federací stolního tenisu (ITTF).

Showdown je hra pro dva nebo čtyři hráče, kteří se snaží střelit gól do soupeřovi branky. Tento báječný sport je často nazýván aplikovaným stolním tenisem pro nevidomé a zrakově postižené. Hráči mají na očích neprůhledné brýle, díky tomu mají všichni stejné podmínky ke hře. Míč v kterém chrastí olověné kuličky se posílá po hrací desce podlouhlou dřevěnou nebo laminátovou pálkou. Deska je ohraničena 14 cm vysokým mantinelem. Uprostřed nad mantinely je středová deska. Na každé straně je gólová jamka, pokud se do ní hráč trefí, získává 2 body. Jakýkoliv jiný prohřešek proti pravidlům se většinou trestá jedním bodem. Hlavní a pomocný rozhodčí bdí nad hladkým průběhem všech zápasů. Showdown se hraje na dva nebo tři vítězné sety, z nichž každý končí dosažením alespoň 11 bodů jedním z hráčů s rozdílem alespoň 2 bodů. Set již není omezen počtem získaných bodů. Dosáhne-li jeden z hráčů ve třetím rozhodujícím setu jako první šesti bodů, mění se strany. Takto se hraje na skore většina zápasu, ale může být stanoven časový limit na jeden set.

V průběhu sezony je několik druhů turnajů a to pro jednotlivce, dvojice hráčů (hrají čtyřhry), Český pohár (složené družstvo z různých oddílů) ale i Liga družstev (hráči z jednoho oddílu).

V průběhu sezony je několik druhů turnajů a to pro jednotlivce, dvojice hráčů (hrají čtyřhry), Český pohár (složené družstvo z různých oddílů) ale i Liga družstev (hráči z jednoho oddílu).

Veškeré dění v České republice řídí Sportovní komise Showdownu Českého svazu zrakově postižených sportovců o.z.

Na programu paralympijských her jsou disciplíny pro tělesně a zrakově handicapované sportovce. Zrakově handicapovaným sportovcům napomáhá při střelbě zvuková signalizace, hlasitost zvuku naznačuje, jak blízko míří sportovec na terč.

Jak začít – Kontakt na svazy provozující severské lyžování/biatlon:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
  • Český PARA sport (dříve Český svaz tělesně postižených sportovců)

• Zrakově handicapovaní
  • Český svaz zrakově postižených sportovců

Historie:

Biatlon se poprvé představil na Zimních paralympijských hrách v roce 1984 (Innsbruck, Rakousko).

Sportovci spolu soutěží v jednotlivých klasifikačních třídách, do kterých jsou rozděleni podle typu handicapu. Zrakově handicapovaní sportovci mohou využívat pomoc trasérů, někteří sportovci jsou na vozíku, někteří využívají běžecké protézy. Stejně tak jako u zdravých sportovců se atletika skládá z celé řady disciplín

Disciplíny:

• Běhy na dráze – sprinty (100m, 200m, 400m); běh na střední vzdálenost (800m, 1.500m); běh na dlouhou vzdálenost (5.000m) a štafety (4x100m, 4x400m)
• Silniční běh – maraton
• Technické disciplíny: skok do výšky, skok do dálky, trojskok, hod diskem, vrh koulí, hod oštěpem, hod kuželkou
• Víceboj – pětiboj

Jak začít – Kontakt na svazy provozující atletiku:

• Tělesně handicapovaní
  • Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
  • Česká federace Spastic Handicap
  • Český PARA sport (dříve Český svaz tělesně postižených sportovců)

• Zrakově handicapovaní
  • Český svaz zrakově postižených sportovců

• Mentálně handicapovaní
  • Český svaz mentálně postižených sportovců

Historie

První mezinárodní závody pro handicapované sportovce v atletice se pořádali v roce 1952 v Stoke Mandeville, Velká Británie. Tyto závody se pořádaly pro veterány 2. světové války. Atletika byla jedním z osmi sportů, které se zařadili na program prvních paralympijských v roce 1960 (Řím, Itálie).

Atletika handicapovaných je jedním z celosvětově nejrozšířenějších sportů, pravidelně se jí věnují sportovci ve více než 120 zemí.